Mladší dorost U17 hodnotí svůj fotbalový podzim

V sérii hodnocení pokračujeme dnes týmem mladšího dorostu a to kategorií U17

Drazí čtenáři, a tak zde máme konec podzimní části sezóny, pojďme se za ní společně ohlédnout.

Tým skončil na 11. místě z 16. Na kontě máme 5 výher (Havířov, Kroměříž „B“, Nový Jičín, Přerov, Rýmařov), 2 remízy (Staré Město, Hranice) a 8 proher (Uničov, Opava „B“, Vsetín, Vítkovice, Třinec „B“, Bílovec, HFK Olomouc, Prostějov „B“). Celkově jsme nasbírali 17 bodů z možných 45 při skóre 40:42.

V našem týmu se snažíme hrát fotbal založený na krátkých průnikových a rychlých přihrávkách s přechodem do poslední třetiny hřiště soupeře postupným kombinovaným útokem. Vystavujeme sami sebe maximálnímu riziku při fázi „build up“, tedy zakládáním akcí od brankáře a vysokým napadáním obranného bloku, už od soupeřovy rozehrávky. Hráče tak záměrně vystavujeme těžkým situacím. Tyto naše principy se tady „dokonale“ odrážejí ve skóre a bohužel i v tabulkovém umístění. Na 11. tým tabulky máme oproti jiným týmům dostatečný počet vstřelených branek. Bohužel, naše hra na vysoké riziko nás dostává do situací, které přímo vedou ke vstřelené brance do naší sítě, v různých fázích hry. Tyto chyby nás v několika zápasech stály body, tudíž umístění by mohlo být lepší, na druhou stranu jsme v kategorii, kdy si my, jako trenéři můžeme ztrátu bodů ve prospěch chyb, a tedy získání zkušeností hráčů dovolit. Každá obdržená branka samozřejmě všechny na hřišti štve, ale pokud to znamená, že hráče taková chyba v rozvoji posune dál, jsme ochotni takovou chybu akceptovat. Stále se učíme, jak správně vyhodnotit míru rizika v různých herních situacích. Jako trenéry náš těší, že hráči se tolik nebojí chyb a že naši představu o fotbale na hraně rizika v 99 % plní. Někdy sice „drhne“ ono provedení, protože tam jsou technické nedostatky a nejsme dokonalí, nicméně v hlavách na to nastaveni jsme, že se snažíme o kombinační fotbal s maximálním rizikem. Takový fotbal se snažíme praktikovat proti každému soupeři a s každým soupeřem si to snažíme vždy „rozdat“. Někdy za to jsme potrestání, jako v případě proher 0:5 se Vsetínem, nebo 2:8 s HFK Olomoucí. Na druhou stranu naši hráči dokážou sklidit pochvalu i od soupeře i v případě proher 4:3 proti Vítkovicím, nebo 4:3 proti Prostějovu „B“ za předvedený odvážný fotbal. Za zmínku stojí velmi povedená výhra na domácí půdě proti Přerovu 5:0.

Podzim měl z našeho pohledu dvě části. V té první jsme se i po letní přípravě stále ještě seznamovali s herními principy a zásadami, a tak jsme dělali spoustu chyb, bez bodových přínosů do tabulky. V té druhé části už těch chyb ubývalo, hráči si začali více věřit a konečně jsme i díky tomu přidali do tabulky body. Z pohledu individuálních statistik má náš tým dva střelce s dvojcifernou sumou. Marek Dohnálek vstřelil 11 branek a Jan Zubík 10. Celkově si myslíme, že jsme ve většině utkání i přes prohry byli vyrovnaným, ne o tolik horším, v případě výher lepším soupeřem a za každého stavu chtěli „hrát fotbal“ a zůstávat věrní naším principům. Koncem podzimní soutěžní části to pro nás nekončí, dál na sobě budeme v tréninku do zhruba 15. prosince pracovat.

Radomír Kapusta